Slavné zestručnění řehole sv. Benedikta „Modli se a pracuj“ v praxi: Opatství Nový Dvůr, seznamte se.
Řád cisterciáků přísné observance (Ordo Cisterciensis Strictioris Observantiae, O.C.S.O.; někdy také Ordo Cisterciensium reformatorum, O.C.R.), jehož členové jsou nazýváni trapisté, vznikl v 17. století v opatství La Trappe (odtud výraz trapisté) ve Franci.
Trapisté zachovávají Řeholi sv. Benedikta, ve které je věnováno hodně prostoru modlitbě, ale kde se klade také důraz na manuální práci. Tuto řeholi vystihuje heslo benediktinů: latinsky „Ora et labora“ v překladu „modli se a pracuj“. Mniši zachovávají mlčenlivost, neboť ticho vytváří prostor pro vnímání Boha.
My jsme se s informací, že v Čechách začal působit tento řád setkali ještě jako nevěřící v roce 2002, kdy byl klášter v Novém Dvoře založen. Tehdy jsme viděli jakýsi dokument o stavbě kláštera. Dokument byl zaměřen především na fascinující architekturu kláštera, ale pamatuji si, že nás to celé hluboce zasáhlo. Zkrátím to a trochu tajemně vyslovím to, co nosím v srdci. Já i můj manžel vděčíme této mnišské komunitě za mnohé v našem životě. Neviditelným způsobem, ale jsem o tom hluboce přesvědčena.
Je nám tedy potěšením zařadit mnišské produkty do nabídky našeho eshopu Cesta přírody. Nyní přírodní kosmetiku, ale později bychom rádi rozšířili nabídku i o jejich pochutiny a také o báječné doplňky stravy od jejich francouzkých bratrů.
Odebíráme od trapistů z Nového Dvora ale také jejich dopisy, a tak doporučuji a vyjímám kus stále podnětného textu z února 2015:
Pokud člověk není veřejnou osobností, ať politickou či náboženskou, a nemá tudíž přístup k moci, jeho jedinou cestou, jak jednat pro dobro svých bližních, je osobní angažovanost v prostředí, ve kterém žije, skrze vliv, jejž bychom mohli označit za „mikrokosmický“. Domnívat se, že takový způsob jednání nemá účinnost, by bylo závažným omylem. Dokázali to disidenti totalitních režimů. Pokud jde o mnicha, ten se dobrovolně vzdává obvykle užívaných prostředků, neboť věří, že nejen jeho modlitba, ale vůbec celý jeho život má nadpřirozený účinek. Kdybychom o tom nebyli přesvědčeni, mohli bychom vůbec hovořit o „zástupnictví“, o oné skryté plodnosti, kterou mnich vykonává pro své současníky? Máme velikou zodpovědnost a ta plyne jednoduše z toho, že se držíme pravdivých zásad a žijeme s nimi v souladu. Takové úsilí může něco stát a často vzbuzuje živou opozici. A i když se pole, na němž lze tuto zodpovědnost uplatňovat, zdá omezené, tyto meze nijak neumenšují jeho vliv. Jsou to také „disidenti“, kdo odolali a stále odolávají účinkům společenské krize a jejím dopadům na náboženský život křesťanského Západu. Kdo jiný dokáže vidět a analyzovat pravou podstatu toho, co se děje? Kdo jiný podle toho dokáže jednat tak, aby zachoval důstojnost vlastního života? Kdo jiný dokáže působit na život druhých lidí, kteří možná nejsou schopni reagovat jako on? Ať už tato svědectví správného a spravedlivého jednání někdo slyší či zůstanou němá, nic to neubírá na jejich účinnosti.
Na závěr doporučiji i toto výstižné povídání o životě v klášteře: