Anketa: nejoblíbenější triko

Odpovídám na anketu zinu How can limokid kill your dreams?

Trika jsou trochu jak indiánskej oděv. Zní to směšně, ale Indiáni se zdobili celou řadou částí zvířecích těl a věřili, že tím získávaj od těch zvířecích majitelů kus jejich síly. A i my máme (podle mýho názoru) spousty z toho divošskýho modelu chování v sobě. Proč si po skvělým koncertě běžíš ke kapele pro triko? Já pro to, že ta tlupa do mě nalila kus svý práce a energie. Ve spocenejch hadrech si běžím pro nový suchý oblečení. Ten prožitek z show ve mně zůstává. Vždycky, když si pak oblíkám to nový triko, vzpomínám na akci, kde jsem k němu přišel. Trika jsou rituál. Jo, ten vztah k nim je docela silnej. Taky pro to je nevyhazuju, ale i ty starý hodně onošený kusy si schovávám. Zahazovat je, by mi přišlo stejně blbý jako zbavovat se desek, který mají v těhle obřadech neméně duchovní rozměr. Svoje trička nosim skoro až do roztrhání. A nejoblíbenější z nich? Na tuhle otázku nedovedu odpovědět jinak než: „všechny“! Dost si rozmyslim, než se pro nějaký rozhodnu, a tak je můj výběr úplně náhodnej. Starej kus od Silver Rocker, kterej je ručně malovanej a dělala ho snad údajně Bourkova ségrrra. Koupil jsem ho na Silver Rocket Summer Saga (2005) na hradě Točník. Vybral jsem ho taky pro to, že si myslim, že nejvíc poteší ta věc, kterou člověk pro někoho druhého vyrobí sám… Zrovna teď bych potřeboval něco novýho na sebe.